Veduty v českých a slovenských archivech



Tato aplikace je nástrojem k zpřístupnění evidence obrazových pramenů vzniklých do roku 1850, které jsou uloženy v českých a slovenských archivech. Obsahuje jak evidenční údaje o těchto pramenech, tak jejich naskenované obrazy.

Vznik databáze a webové aplikace

Databáze vznikla s využitím dat shromažďovaných od 90. let 20. století v rámci „Soupisu vedut vzniklých do roku 1850“. Ten byl po řadu let vytvářen českými archiváři a publikován odborem archivní správy a spisové služby MV. Vytváření soupisu pokračuje i v současnosti. V roce 2009 došlo k trojstranné dohodě mezi odborem archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra (data), Archivem hlavního města Prahy (server) a firmou Bach Systems (aplikace) o zpřístupnění těchto záznamů a obrazů vedut, které pořídily jednotlivé archivy v České republice.

Aplikace zpřístupňuje záznamy v doposud publikovaných svazcích soupisu a doposud digitalizované obrazy těchto předloh.1 Datová i obrazová základna zpřístupňovaná touto aplikací je průběžně aktualizována a rozšiřována.

Seznam listinných svazků soupisu vedut, vydaných odborem archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra:

Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. II/1 Státní oblastní archivy. Praha 1999;
Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. II/2 Státní okresní archivy. Praha 2001;
Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. II/3 Státní okresní archivy. Praha 2003;
Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. I/1 Národní archiv, Praha 2006;
Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. II/4 Státní oblastní archivy a státní okresní archivy. Praha 2008;
Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. II/5 Státní oblastní archivy a státní okresní archivy, Praha 2010;
Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. III/1 – Miroslava Přikrylová, Archivy územně samosprávných celků. Sbírka grafiky Archivu hlavního města Prahy, Praha 2013;
Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. II/6 - Státní oblastní archivy a státní okresní archivy, Praha 2015.

Uvedené svazky je možné zakoupit na odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra.

Dohodou z 21. března 2013 přistoupily k projektu rovněž slovenské archivy. Záznamy ze slovenských archivů jsou popsány ve slovenštině. U těchto záznamů jsou názvy zemí a české názvy lokalit uvedeny jako rejstříková hesla. Hypertextové vyhledávání u těchto hesel tedy funguje i v češtině.

Na základě nevýhradní licenční smlouvy z 18. února 2016 jsou v aplikaci zveřejňovány rovněž záznamy a skeny vedut z Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty University Karlovy.

Jak hledat?

Pole vpravo nahoře umožňuje vyhledávat fulltextově v celých záznamech vedut. Zadáte-li tak např. slovo „Itálie“ zobrazí se záznamy, které obsahují slovo “Itálie” kdekoli v textu záznamů včetně rejstříkových hesel. Zadám-li jméno „Hollar“, zobrazí se záznamy obsahující jméno tohoto rytce kdekoli v textu. Zadám-li název Berlín, objeví se záznamy, kde je Berlín jak v popisu veduty, tak např. v sídle nakladatele atd.

Po vyhledání se objeví řádkový přehled nalezených záznamů. Symbol veduty vpravo indikuje, že k záznamu je přiřazen sken veduty. Poklepem na symbol se postupně otevře obrázek v novém okně, kde s ním můžete dále pracovat.

Celý záznam veduty (detail) otevřu klepnutím na příslušný řádek seznamu. Pokud je k záznamu přiřazen náhled obrázku, klepnutím na tento náhled vpravo nahoře se postupně otevře obrázek v novém panelu nebo okně prohlížeče, kde s ním můžete dále pracovat.

Pod vyhledávacím polem je volba Rozšířené vyhledávání. Klepnutím na připojené tlačítko se šipkou objeví nabídka s přehledem voleb:

Pole Svazek listinného soupisu umožňuje vyhledat všechny záznamy publikované v příslušné listinné publikaci nebo v zařazené do virtuálního svazku (I/2, II/7, III/2). Do pole umístěte číslo svazku (např. I/1) a stiskněte Enter (přepínač Umístění hledaného výrazu: musíte mít v poloze Celé slovo). Jsou nalezeny všechny záznamy ze zadaného svazku. Po vyhledání je vhodné smazat podmínku pro hledání, které jinak zůstává ve vyhledávacím poli až do uzavření aplikace a může komplikovat další vyhledávání.

Pole Číslo ve svazku umožňuje vyhledat záznam příslušného čísla v daném svazku. Podmínku je nutno kombinovat se zadání čísla svazku do pole Svazek listinného soupisu. Pokud do pole Svazek listinného soupisu zadám např. svazek II/6 a do pole Číslo ve svazku 7, aplikace najde záznam s číslem II/6-7. Po vyhledání je vhodné smazat podmínku pro hledání, které jinak zůstává ve vyhledávacím poli až do uzavření aplikace a může komplikovat další vyhledávání.

Pole Datace umožňuje vyhledat záznamy z určitého roku nebo konkrétního data. Údaje jsou uváděny v textové podobě a je proto nutné uvést přesnou podobu datace, nelze zadávat interval. Pokud zadám pole datace rok 1848, aplikace najde všechny záznamy, kde se tento údaj vyskytuje. Tento způsob vyhledávání je vhodný při hledání vyobrazení významných historických událostí. Po vyhledání je vhodné smazat podmínku pro hledání, které jinak zůstává ve vyhledávacím poli až do uzavření aplikace a může komplikovat další vyhledávání.

Pole Popis veduty umožňuje hledat slovo, nejčastěji název lokality, v popisu veduty. Pokud zadám do tohoto pole slovo Londýn, po stisknutí Enter se zobrazí pouze záznamy, kde se slovo Londýn objevuje v popisu veduty. Nejsou zde tedy záznamy, kde je slovo Londýn uvedeno např. v sídle nakladatele. Po vyhledání je vhodné smazat podmínku pro hledání, které jinak zůstává ve vyhledávacím poli až do uzavření aplikace a může komplikovat další vyhledávání.

Volba Digitalizované archiválie umožňuje hledat výhradně záznamy, kterým je připojen obrázek. Pokud umístím do pole název lokality a sepnu toto tlačítko, v seznamu záznamů se objeví pouze ty záznamy vztahující se k dané lokalitě, ke kterým je přiřazen obrázek veduty.

Další řádek se jmenuje Umístění hledaného výrazu. Určení pozice se vztahuje vždy k slovům údaje, ve kterém hledáte (např. celý záznam veduty, popis veduty, datace). Přiřazeny jsou volby Kdekoliv, Na začátku, Na konci a Celé slovo.

První volbu lze využít např. při hledání jména tvůrce činého v několika rolích. Frans (též Franz) Hogenberg (1535 – 1590) byl vlámský a německý malíř, rytec a kartograf. Pokud budeme hledat jeho jméno ve všech těchto rolích, zadáme do vyhledávacího pole jméno “Hogenberg” a stikneme volbu Kdekoliv. Objeví se všechny záznamy, kde se jméno vyskytuje, bez ohledu na umístění v textu.

Pokud do vyhledávacího pole zadáme část slova např. část slova Olomouc - “olomou” a stiskneme volbu Na začátku, vyhledavač najde všechny záznamy, kde se na začátku slova objevuje výraz “olomou”. Tedy nejen Olomouc, ale i např. Olomouce, Olomouci, olomoucký apod.

Další volba umožňuje hledat podle konce slov. Budou nás např. zajímat všechny záznamy obsahující slovo “rytec”. Pokud do vyhledávacího pole zadáme slovo “rytec” a stiskneme volbu Na konci, vyhledavač najde všechny záznamy, kde se slovo v tomto tvaru vyskytuje na konci slova, tedy nejen slovo “rytec”, ale také slova “mědirytec”, “dřevorytec” apod.

Pokud do vyhledavacího pole zadáme např. “Olomouc” a stiskneme volbu Celé slovo, vyhledavač najde všechny záznamy, kde se vyskytuje název Olomouc v 1. nebo 4. pádu.

Další řádek se jmenuje Víceslovný výraz. Vztahuje se výhradně ke kombinacím slov, bez ohledu na jejich umístění v textu záznamů. Přiřazeny jsou volby a zároveň, alespoň jeden a jako fráze.

První volba umožňuje hledání pomocí kombinace dvou slov. Zajímají nás např. všechny veduty vytvořené Václavem Hollarem v Německu. Do vyhledávacího pole zadáme slova “Německo” a “Hollar” a přepínač přepneme do polohy a zároveň. Vyhledavač najde všechny záznamy, kde se objevuje slovo “Německo” a zároveň jméno “Hollar”. Volba a zároveň se vždy nabízí jako první.

Druhá volba umožňuje rovněž hledání pomocí kombinace slov, vyhledáváno bude ale jedno nebo druhé. Zajímají nás např. veduty, které vyšly nákladem Stephana Kohlnedera v Brně. Tento nakladatel dlouhodobě spolupracoval s knihkupcem Johanem Georgem Gastlem. Pokud budeme vyhledávat veduty, na kterých se objevuje jedno nebo druhé jméno, do vyhledávacího pole zadáme slova “Kohlneder” a “Gastl” a přepínač přepneme do polohy alespoň jeden. Vyhledavač najde všechny záznamy, kde se objevuje jméno “Kohlneder” nebo jméno “Gastl”.

Pokud do vyhledávacího pole zadáme ustálené spojení slov, např. název města “Kutná Hora”, ale také třeba výraz “moravský zemský zeměměřič” nebo “litografie pérová” a přepínač přepneme do polohy jako fráze, vyhledavač najde všechny záznamy, kde se objevuje název “Kutná Hora” resp. výrazy “moravský zemský zeměměřič”, “litografie pérová” apod.

Volba mozaika umožňuje prohlížet zkrácené záznamy vedut včetně náhledů jednotlivých obrázků. Klepnutím na náhled obrázku se dostaneme k záznamu – detailu příslušné veduty.

Součástí záznamu veduty jsou rovněž odkazy do rejstříků. Klepnutím na příslušný údaj rejstříku se zobrazí všechny přiřazené záznamy. Rejstřík osob umožňuje hledat v původním rejstříku autorů předlohy, autorů technického zpracování a autorů neurčených jmen. Rejstřík nakladatelů umožňuje hledat podle jmen nakladatelů a názvů nakladatelských firem. Rejstřík míst umožňuje hledat podle lokalit, zemí, historických regionů apod.

Volba Trvalý odkaz umožňuje zobrazit trvalý odkaz a zkopírovat jej pomocí schránky např. pro využití v citaci.

Co lze v bázi nalézt?

V úvodu je nutné připomenout definici termínu veduta přijatou v době vytváření citovaného soupisu. Jde o chápání veduty, jako prostorového zobrazení krajiny, města, obce, případně městských částí (včetně náměstí, ulic, fronty budov apod.) a budov v krajině (např. zámek, kaple). Vyobrazení historických událostí bylo do soupisu pojato pouze tehdy, bylo-li její součástí rovněž vyobrazení krajiny, města, obce nebo panského sídla. Do soupisu se tak nedostaly plány budov, náčrty jejich nárysu a půdorysů budov atd. Na druhé straně soupis zahrnul nejstarší pohledové mapy.

Veduty vzniklé do roku 1850 uložené v archivech byly do soupisu přijaty bez ohledu na charakter archiválie, na které je zobrazení provedeno a bez ohledu na techniku zpracování. Veduty obsažené ve sbírkách, albech apod. byly rozepisovány do jednotlivých záznamů tak, aby byl každému vyobrazení přiřazen zvláštní záznam. Obdobně se postupovalo v případech, kdy se na příslušném dokumentu nalézalo několik vedut. Každá z vedut na listu dostala vlastní záznam.

Jednotlivé rubriky evidenčního záznamu veduty byly definovány následujícím způsobem:

Popis veduty - na prvním místě je uveden název lokality v češtině nebo českém přepisu. U vedut měst může za názvem lokality následovat čárka a název čtvrti nebo městské části (např. Kutná Hora, Sedlec). Po pomlčce následuje popis zobrazené lokality.

Legenda - uveden je nápis na vyobrazení v původním jazyce a znění. Legendy uvedené v soupisu důsledně dodržovaly podobu, v jaké ji jednotliví autoři uvedli na záznamu veduty. V případě, že nápis na vedutě má specifickou podobu např. básně, zápis na evidenčním listu tuto podobu zpravidla respektoval.

Země - uváděn je název země v krátké české podobě (např. Itálie). U českých, moravských a slezských lokalit je v této rubrice uvedeno Česká republika. V případě, že zobrazená lokalita není ani statutárním ani okresním městem v současném správním členění, je v této rubrice uveden rovněž příslušný okres. Údaje domnělé nebo přibližné jsou vyznačeny otazníkem.

Druh dokumentu - uveden je druh dokumentu, na kterém je veduta zobrazena (např. volný list; mapa, dopisní papír apod.), případně další identifikační údaje (např. plán Studénky a okolí s vyznačením samostatně stojících budov, mostů apod., včetně vodních toků a zemské hranice (označeno písmeny); ve spodní části připojena vysvětlující legenda – příloha ke spisům týkajícím se soukromého mýta na statku Studénka).

Pokud se podařilo identifikovat dílo, ze kterého byl grafický listu extrahován, je uvedena plná citace tohoto díla včetně strany resp. fólia, případně další údaje spojené s identifikací původu veduty (např. původně z díla Martina Zeilera, Topographia Hassiae et Regionum Vicinarum. Das ist beschreibung und eygentliche Abbildung der vornehmsten Stätte und Plätze in Hessen unnd denen benachbarten Landschaften als Buchen /Wetterau /Westerwaldt /Löhngaw /Nassaw /Solms /Henaw /Witgenstein und andern. Franckfurt a. M., Merianische Erben 1655, Sectio 1, fol. 12 – určeno podle hlavního rejstříku - Haupt=Register Uber weiland Martini Zeileri Samptliche so wohl Hoch- und Nieder-Teutsche als auch Franzosische Topographias. Franckfurt am Mayn, in Verlegung Matthaei Merians Seel. Erben 1672). U děl, u kterých editor nemohl ověřit plnou citaci, buď proto, že dílo není v České republice dostupné, nebo se v knihovnách zachovalo v natolik zdevastovaném stavu, že obsahovalo pouze zlomek vyobrazení, je uvedeno pravděpodobné určení díla.

Autor předlohy - jméno je uvedeno v standardizované podobě: příjmení, iniciála křestního jména, místo jeho působení (pokud bylo na vedutě uvedeno), případně další identifikační údaje (např. Jehl A., revírník v Besednici). V hranaté závorce jsou poté uvedeny podoby tohoto jména na dokumentech a další nalezené podoby tohoto jména v soupisu (např. [Augustin Jehl]). Údaje domnělé nebo přibližné jsou vyznačeny otazníkem;

Autor technického zpracování - jméno je uvedeno v standardizované podobě: příjmení, iniciála křestního jména. Dále je obdobně jako u autorů předlohy uváděno místo působení a jejich bližší charakteristika (např. Döbler G., Praha). V hranaté závorce jsou poté uvedeny podoby tohoto jména na dokumentech a další nalezené podoby tohoto jména v soupisu (např. [G. Döbler, Prag bei G. Döbler Kleinseitner Ring No. 37; Georg Döbler; G. Döbler sc.]). Údaje domnělé nebo přibližné jsou vyznačeny otazníkem.

Nakladatel - název nakladatelství nebo jméno nakladatele je uváděno v standardizované podobě příjmení, iniciála křestního jména, místo vydání grafického listu resp. sídlo firmy, případně další identifikační údaje (např. Schlenker J. Ch., Löbau). Názvy nakladatelských firem jsou uvedeny v původní podobě (např. Kunstanstalt der Bibl. Inst. in Hildburghausen). V hranaté závorce je uvedena podoba, v jaké je nakladatel uveden na vedutě, případně další nalezené verze tohoto jména, resp. názvu nakladatelství (např. [April 1798, gedruckt und verlegt von Joh. Christian Schlenker Löbau]). Údaje domnělé nebo přibližné jsou vyznačeny otazníkem;

Neurčené jméno – tato rubrika byla zavedena na základě zkušeností, které byly získány v průběhu tvorby soupisu. Většinou se zde uvádějí jména tiskařů, majitelů nebo knihkupců, může však jít o jakákoli jiná jména, vztahující se k předchozím rubrikám, která však nebylo možno blíže identifikovat. I zde je uváděno příjmení a iniciála křestního jména. Za čárkou následují další identifikační údaje (např. tisk, název lokality, v níž dotyčný působil), pokud byly zjištěny (např. Rauh J., tiskař, Vídeň). V závorce jsou uvedeny podoby jmen, v jakých je zmíněné jméno uváděno na dokumentech, případně další podoby tohoto zápisu (např. J. Rauh; Gedr. b. J. Rauh in Wien). Údaje domnělé nebo přibližné jsou vyznačeny otazníkem.

Datace - uveden je rok vydání veduty. V případě, že nebyl na vedutě uveden, je v rubrice záznam nedatováno, případně slovně vyjádřená přibližná datace.

Technika zpracování - uvedena je technika zpracování (např. mědirytina, akvarel, litografie, kresba tužkou, údaje o kolorování atd.).

Počet listů - uváděn je počet listů, které tvoří zmíněnou vedutu. Při vytváření soupisu nebyl brán ohled na počet exemplářů dané veduty v jednotlivém archivu. Tento údaj je zpravidla uveden v rubrice Poznámka.

Rozměr rámečku (v mm) - uveden je rozměr rámečku ohraničujícího vedutu v milimetrech. V závorce za tímto údajem může být uvedeno další číslo, které označuje šířku tohoto rámečku.

Rozměry obrazové pole (v mm) - uvedena je maximální šířka a maximální výška neohraničeného obrazového pole veduty resp. velikost rámečku v milimetrech.

Rozměry dokumentu (v mm) - uvedeny jsou maximální rozměry (šířka x výška) celého dokumentu v milimetrech. V případě, že jsou uvedeny pouze rozměry celého dokumentu, odpovídá rozměr veduty resp. rámečku rozměru celého dokumentu.

Umístění veduty - charakterizováno je místo na dokumentu, kde se veduta nalézá (např. levý horní roh). Tento údaj se většinou vyskytuje u vedut umístěných na velkých mapách, plánech apod.

Stav zachování - uvádí se charakteristika zachování (např. dobrý, napadeno plísní, podlepeno apod.)

Archivní soubor - uveden je plný název archivního souboru, jehož je veduta součástí. V závorce jsou pak uvedeny bližší identifikační údaje jako inventární číslo, číslo kartonu nebo jiné určující údaje o dokumentu v rámci archivního souboru. Protože na úrovni celé archivní sítě existuje mnoho archivních souborů se stejným názvem, byla z důvodu vytváření rejstříků tam, kde název archivu nebo příslušného města není součástí názvu archivního fondu (sbírky) doplněna do závorky za název příslušného archivního souboru zkratka archivu (např. Sbírka historických map (SOkA Kutná Hora)). Obdobně byl řešen problém u archiválií zařazených do archivních knihoven (např. archivní knihovna (SOkA Jihlava)).

Místo uložení – uvedena je zkratka archivu. Pokud je uvedena pouze zkratka Státního oblastního archivu (např. SOA Plzeň), heslo se vztahuje k vedutě uložené v centrále archivu. Pokud je za heslem uvedena ještě zkratka státního okresního archivu resp. odděleného pracoviště tohoto archivu, případně jeho sídlo, údaje se vztahují k pracovišti, kde je veduta uložena (např. SOA Praha - SOkA Žďár nad Sázavou, depozitář Velká Bíteš; ZA Opava, pracoviště Olomouc).

Poznámka - obsahuje specifické údaje, neobsažené v ostatních rubrikách. Zde se například zapisují údaje o multiplicitním výskytu uvedeného vyobrazení. V tomto případě se uvádějí všechny dostupné informace o výskytu téhož typu veduty v tomtéž nebo jiném archivním fondu (sbírce) v archivu a také údaje ukazující, čím se příslušný exemplář liší od příslušného záznamu. Většinou jde o citaci jiného dokumentu, záznamy o jeho velikosti, fyzickém stavu, archivním souboru a dalším určení. U vedut na tovaryšských listech mohly archivy, které měly k dispozici dílo Klause Stoppa o vedutách na tomto typu archiválií (Klaus Stopp, Die Handwerkskundschaften mit Ortsansichten. Beschreibender Katalog der Arbeitsattestate wandernder Handwerksgesellen (1731-1830). Sv. 1-15, Stuttgart 1982-1985), určit typ veduty alespoň podle základního čísla.

Zpracovatel záznamu – uvedeno je příjmení a iniciála křestního jména autora záznamu.

Lokality – uvedeny jsou všechny názvy zemí a lokalit přiřazených k záznamu.

Svazek listinného soupisu – uvedeno je číslo listinného soupisu, ve které byl záznam byl nebo bude publikován.

Číslo ve svazku – uvedeno je číslo průběžného číslování, pod kterým byl nebo bude záznam publikován v příslušném svazku.

Archiv – plný název archivu, kde je veduta uložena.

Číslo v archivu – uvedeno je průběžné číslo záznamu v rámci jednotlivého archivu.

Poznámka - obsahuje specifické údaje, neobsažené v ostatních rubrikách. Zde se například zapisují údaje o multiplicitním výskytu uvedeného vyobrazení. V tomto případě se uvádějí všechny dostupné informace o výskytu téhož typu veduty v tomtéž nebo jiném archivním fondu (sbírce) v archivu a také údaje ukazující, čím se příslušný exemplář liší od příslušného záznamu. Většinou jde o citaci jiného dokumentu, záznamy o jeho velikosti, fyzickém stavu, archivním souboru a dalším určení. U vedut na tovaryšských listech mohly archivy, které měly k dispozici dílo Klause Stoppa o vedutách na tomto typu archiválií,2 určit typ veduty alespoň podle základního čísla.

Obrazy vedut

Obrázky zpřístupněné pomocí této aplikace byly vytvořeny jednotlivými archivy.

Reprodukce a využívání archiválií

Pokud byste si přáli využít některou z vedut k reprodukci a publikaci, je nezbytně nutné požádat archiv uvedený v záznamu veduty o možnost reprodukce tohoto vyobrazení. Tentýž archiv Vám v případě souhlasu poskytne rovněž obraz veduty v dostatečném rozlišení.

Výzva uživatelům

Záznamy v soupisu zpracovávali archiváři jednotlivých archivů, tedy pracovníci, kteří nejsou odborníky v uměnovědné oblasti a zpravidla nejsou podrobně seznámeni s tímto typem archiválií. Mnozí z nich se proto dopustili dílčích chyb v určení popisovaných lokalit, grafických technik apod.

Pokud taková pochybení najdete, informujte nás, prosím, o tomto zjištění na adrese michal.wanner@mvcr.cz . Oprava vyžaduje uvedení přesné charakteristiky veduty. Zároveň se omlouváme, že zapracování případných změn bude nějaký čas trvat, neboť vše závisí na vývoji příslušných aplikací.

  1. Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. II/1 Státní oblastní archivy. Praha 1999; Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. II/2 Státní okresní archivy. Praha 2001; Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. II/3 Státní okresní archivy. Praha 2003; Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. I/1 Národní archiv, Praha 2006; Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. II/4 Státní oblastní archivy a státní okresní archivy. Praha 2008; Soupis vedut vzniklých do roku 1850, sv. II/5 Státní oblastní archivy a státní okresní archivy, Praha 2010.
  2. Klaus Stopp, Die Handwerkskundschaften mit Ortsansichten. Beschreibender Katalog der Arbeitsattestate wandernder Handwerksgesellen (1731-1830). Sv. 1-15, Stuttgart 1982-1985